Komunikace I/11-I/57
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Komunikace I/11-I/57 prochází jako páteř Moravskoslezským krajem a propojuje jeho východní a západní část mezi hraničními přechody se Slovenskou republikou v Mostech u Jablunkova a Polskem v Bartultovicích. Z iniciativy měst, obcí a významných podnikatelských subjektů vzniklo Sdružení pro výstavbu komunikace I/11-I/57, které si dalo za úkol urychlit projektovou přípravu a následně výstavbu a rekonstrukci zmíněné komunikace ve směru Ostrava-Opava-Krnov-Bartultovice, s cílem zlepšit dopravní dostupnost západní části Moravskoslezského kraje. Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje přijalo na svém zasedání v červnu 2002 dopravní koncepci kraje, vymezující základní páteřní síť Moravskoslezského kraje, tzv. "Slezský kříž", který je tvořen dálnicí D47 (budoucí D1) a rychlostní komunikací R48 ve směru sever-jih a komunikací I/11-I/57 ve směru východ západ. Cílem je dosažení kapacitního propojení Moravskoslezského kraje s polskou silniční sítí nejen ve směru na sever, ale současně od Slovenska směrem na západ s napojením na polskou dálnici A4 u Krapkowic. Navržená úprava silniční trasy I/11-I/57 od Ostravy přes Opavu a Krnov do Bartultovic má celkovou délku 78 km. Z větší části jde o novou trasu, která řeší obchvaty měst a obcí na trase, zbývající část bude rekonstruována nebo rehabilitována. Studie proveditelnosti (2001), která posoudila realizovatelnost záměru po stránce ekonomické, finanční, i ekologické, dokumentuje oprávněnost tohoto záměru.
REGIONÁLNÍ DOPADY KOMUNIKACE I/11-I/57
Vláda České republiky schválila nové vymezení strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionů se soustředěnou podporou státu na léta 2007-2013 (usnesení č. 560 ze dne 17.05.2006). Dále vláda rozhodla příslušným usnesením (usnesení č. 829 ze dne 03.07.2006) o přechodné podpoře hospodářsky slabých regionů do roku 2008, které nebyly zařazeny mezi regiony se soustředěnou podporou státu na léta 2007 až 2013. Hospodářsky slabé regiony jsou území charakteristická nízkou životní úrovní, nadprůměrnou nezaměstnaností, nejnižší ekonomickou výkoností. V setřídění regionů dopadl okres Bruntál na nejnižší příčku v České republice svou ekonomickou výkonností a na 7. místo v míře nezaměstnanosti. Nejkritičtější je nezaměstnanost v obcích osoblažského výběžku Mikroregionu Krnovsko. Nezaměstnanost v obcích Bohušov, Rusín, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice a dalších se blíží k 50 %. Velice špatná dopravní dostupnost neumožňuje rozvoj zemědělství a podnikatelskou aktivitu zejména malých a středních podniků.
Všem odpovědným institucím a vládním orgánům je nutné říci přímou, tvrdou pravdu, že bez dořešení sítě páteřních komunikací a rekonstrukce silnic II. a III. třídy se budou uvedená území dále silně ekonomicky zaostávat.Růst ekonomického potenciálu regionu závisí na zlepšení dopravní dostupnosti. Rozvoj v minulosti zanedbané dopravní infrastruktury znamená oživení ekonomiky, zvýšení atraktivity regionu pro domácí i zahraniční investory, rozvoj cestovního ruchu a tím i vznik nových pracovních míst.Pokud dojde k výstavbě a rekonstrukci požadované vysokorychlostní komunikace v kvalitě a rozsahu, jaký předpokládá právě dokončená studie proveditelnosti, můžeme očekávat rozsáhlý sociálně ekonomický přínos jak pro ekonomiku sledované oblasti, tak i pro státní rozpočet. Tyto ekonomické přínosy se nebudou dotýkat pouze obcí podél trasy komunikace, ale i těch, které se nacházejí v rozsahu zhruba do 20 kilometrů podél trasy a dalších přirozeně spádových k plánované trase.
Výstavba komunikace přispěje k hospodářskému oživení sledované oblasti, které se projeví příchodem nových investorů a zvýšením výkonu již stávajících podniků v regionu. Dojde také k oživení malého a středního podnikání v oblasti a mnoha příležitostem ke vzniku, ke snížení nezaměstnanosti a zvýšení daňové výtěžnosti měst a obcí, a to u daně z příjmů fyzických osob, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů osob samostatně výdělečně činných.
Oprávněně lze očekávat rychlejší příchod investorů do již realizovaných i plánovaných průmyslových zón podél trasy komunikace PZ Červený Dvůr (Krnov), PZ Úvalno, PZ Vávrovice (Opava) a PZ Háj ve Slezsku.
MEZINÁRODNÍ VAZBY
Opavsko, Krnovsko a Osoblažsko, tato západní část Moravskoslezského kraje je nejhůře dostupným, a tím i časově nejvzdálenějším územím nejen od Prahy, ale i od center moravských krajů, Ostravy a Olomouce. Z důvodu zlepšení dopravní propustnosti česko-polské příhraniční oblasti pro kamionovou dopravu navrhlo Ministerstvo financí ČR vybudovat hraniční přechod bez omezení tonáže Bartultovice/Trzebina. Tento hraniční přechod byl otevřen v roce 2002.
Tím se vytvořila šance pro polskou i českou stranu napojit ekonomicky slabé území na síť evropských dálnic - českou dálnici D47 (budoucí D1) propojující v rámci VI. multimodálního transevropského koridoru sever a jih Evropy a polskou A4 spojující východ Evropy (Moskva) s jejím západem (Berlín). Realizací připravené spojnice - komunikace I/11-I/57 v trase od hraničního přechodu Mosty u Jablunkova/Svrčinovec (CZ/SK) přes Ostravu, Opavu, Krnov, Město Albrechtice, hraniční přechod Bartultovice/Trzebina (CZ/PL), která po polské komunikaci 414 navazuje na dálnici A4 - dojde k výraznému zesílení mezinárodních dopravních vazeb.
VÝHLEDY A PROGNÓZY
Očekávaný nárůst intenzity dopravy (prognóza do roku 2025 na schématu) vyžaduje radikální řešení. Nedostatečná kapacita a technický stav komunikace v některých úsecích z hlediska intenzity a bezpečnosti provozu hrozí v současné době kolapsem.
Bezpečnost řidičů i chodců nelze zajistit. Obchvaty měst Opavy a Krnova a dalších obcí jsou pro jejich obyvatele životní nutností!
Publikováno dne 30.11.2007